Autorská práva člověk získává automaticky v okamžiku, kdy vytvoří a zveřejní autorské dílo.
Autorský zákon chrání pouze autorská díla! Viz Zákon č. 121/2000 Sb. o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů. Pod autorsko-právní ochranu spadá i:
- umělecký výkon
- zvukový záznam
- zvukově obrazový záznam
- rozhlasové a televizní vysílání
- databáze (jedná se o zvláštní právo pro pořizovatele databáze)
Princip, myšlenka se nechrání, ALE chrání se jejich tvůrčí vyjádření (např. detektivka).
Výjimky z ochrany autorského práva
Díla, která by svou povahou splňovala podmínky ochrany autorským zákonem, ale jsou z ní vyjmuta z důvodu veřejného zájmu.
- Úřední díla (např. právní předpisy, soudní a správní rozhodnutí, obecní kroniky, státní symboly)
- Výtvory tradiční lidové kultury (není-li pravé jméno autora obecně známo)
Jedním z práv autorů je možnost rozhodovat o způsobech užití svých autorských děl – můžou udělovat licence k jejich užití. Způsob užívání autorského díla definuje licenční smlouva nebo se autor může rozhodnout zveřejnit své dílo pod veřejnou licencí (jednou z nejvyužívanějších je Creative Commons licence).
Při poskytování licence na dílo si musí autor ujasnit, zda má právo nakládat s dílem:
- Neposkytl někomu výhradní licenci?
- Pokud má dílo více autorů, je potřeba mít souhlas všech spoluautorů.
- Zaměstnanecké dílo: pokud není stanoveno jinak, tak některá práva k dílům vytvořeným v zaměstnaneckém poměru má zaměstnavatel. Více v § 58 Autorského zákona.
- U děl vytvořených na objednávku záleží na podmínkách stanovených v dohodě. Obdobně to platí i pro díla vytvořená v rámci projektu.
- Kolektivní správa: v některých případech majetková práva k dílům mají kolektivní správci. Více v § 59 Autorského zákona.
Externí odkazy: