Autorská práva člověk získává automaticky v okamžiku, kdy vytvoří a zveřejní autorské dílo.

Autorský zákon chrání pouze autorská díla! Viz Zákon č. 121/2000 Sb.  o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů. Pod autorsko-právní ochranu spadá i:

  • umělecký výkon
  • zvukový záznam
  • zvukově obrazový záznam
  • rozhlasové a televizní vysílání
  • databáze (jedná se o zvláštní právo pro pořizovatele databáze)

Princip, myšlenka se nechrání, ALE chrání se jejich tvůrčí vyjádření (např. detektivka).

Výjimky z ochrany autorského práva

Díla, která by svou povahou splňovala podmínky ochrany autorským zákonem, ale jsou z ní vyjmuta z důvodu veřejného zájmu.

  • Úřední díla (např. právní předpisy, soudní a správní rozhodnutí, obecní kroniky, státní symboly)
  • Výtvory tradiční lidové kultury (není-li pravé jméno autora obecně známo)

Jedním z práv autorů je možnost rozhodovat o způsobech užití svých autorských děl – můžou udělovat licence k jejich užití. Způsob užívání autorského díla definuje licenční smlouva nebo se autor může rozhodnout zveřejnit své dílo pod veřejnou licencí (jednou z nejvyužívanějších je Creative Commons licence).

Při poskytování licence na dílo si musí autor ujasnit, zda má právo nakládat s dílem:

  • Neposkytl někomu výhradní licenci?
  • Pokud má dílo více autorů, je potřeba mít souhlas všech spoluautorů.
  • Zaměstnanecké dílo: pokud není stanoveno jinak, tak některá práva k dílům vytvořeným v zaměstnaneckém poměru má zaměstnavatel. Více v § 58 Autorského zákona.
  • U děl vytvořených na objednávku záleží na podmínkách stanovených v dohodě. Obdobně to platí i pro díla vytvořená v rámci projektu.
  • Kolektivní správa: v některých případech majetková práva k dílům mají kolektivní správci. Více v § 59 Autorského zákona.

Externí odkazy:



, Poslední změna: 10.04.2024