Autorské právo představuje soubor práv autora k jeho autorskému dílu. Tyto práva získává autor automaticky v okamžiku, kdy vytvoří a zveřejní autorské dílo.
Stručný úvod do autorského práva
Autorský zákon (Zákon č. 121/2000 Sb.) chrání pouze autorská díla! Pod autorsko-právní ochranu spadá i:
- umělecký výkon
- zvukový záznam
- zvukově obrazový záznam
- rozhlasové a televizní vysílání
- databáze (včetně zvláštního práva pro pořizovatele databáze, nezávislého na autorsko-právní ochraně)
Pouhý princip, myšlenka nebo nápad není autorským právem chráněn, ALE chrání se jejich tvůrčí vyjádření (např. detektivka).
Výjimky z ochrany autorského práva
Jedná se o určitá díla, která svou povahou splňují podmínky ochrany autorským zákonem, ale jsou z ní z důvodu veřejného zájmu vyjmuta. Např.:
- Úřední díla (např. právní předpisy, soudní a správní rozhodnutí, obecní kroniky, státní symboly)
- Výtvory tradiční lidové kultury (není-li pravé jméno autora obecně známo)
Způsoby užití autorských děl
Jedním z práv autorů je možnost rozhodovat o způsobech užití svých autorských děl – mohou udělovat licence k jejich užití. Způsob dovoleného užívání autorského díla v tom případě definuje licenční smlouva. Autor se může případně rozhodnout zveřejnit své dílo pod veřejnou licencí, jako je např. Creative Commons, která v současnosti patří k nejvyužívanějším.
Při poskytování licence na dílo si musí autor ujasnit, zda má právo nakládat s dílem:
- Neposkytl někomu výhradní licenci?
- Pokud má dílo více autorů, je potřeba mít souhlas všech spoluautorů.
- Zaměstnanecké dílo: pokud není stanoveno jinak, tak některá práva k dílům vytvořeným v zaměstnaneckém poměru má zaměstnavatel. Více v § 58 Autorského zákona.
- U děl vytvořených na objednávku záleží na podmínkách stanovených v dohodě. Obdobně to platí i pro díla vytvořená v rámci projektu.
- Kolektivní správa: v některých případech majetková práva k dílům mají kolektivní správci. Více v § 59 Autorského zákona.
Související právní předpisy: