Autoři tímto nepopírají svá autorská práva, jen z něj stanovují výjimky, kdy je možné dílo volně šířit. Autoři připojí ke svým dílům informaci, pod jakou licencí je dílo šířeno a kdokoli splní podmínky v této licenci uvedené, může dílo užít.
Je důležité si uvědomovat, že veřejné licence:
- jsou poskytovány neurčitému okruhu osob
- nabízejí se zdarma
- dávají se na celou dobu trvání ochrany díla
- může je užívat každý, kdo dílo užívá v souladu s licencí
- jsou nevýhradní
- nabyvatelé mohou dílo dále šířit
Patří sem např.: GNU, Creative Commons
Creative Commons
Creative Commons (dále CC) V současnosti asi nejpoužívanější typ veřejné licence. Podrobnější informace jsou na stránkách Creative Commons, nebo české lokalizace CC.
Princip fungování:
- Podmínky jednotlivých licencí jsou vyjádřeny 6 licenčními prvky, jejichž kombinací vznikají konkrétní typy CC licencí.
- Prostřednictvím licenčních prvků autor určuje způsob a rozsah, v jakém si přeje, aby bylo s jeho dílem nakládáno.
Jednotlivé licenční prvky jsou vyjádřeny piktogramy, což je velmi významné pro mezinárodní srozumitelnost licence.
CC licence mají 3 podoby („vrstvy“):
- Plné znění licenčních podmínek (tzv. Legal Code)
- Zkrácené znění licenčních podmínek (tzv. Commons Deed)
- Strojově čitelná verze/metadata (tzv. Digital Code) – piktogramy uváděné v dílech srozumitelně ukazují, jaká byla pro dílo zvolená CC licence
Prvky licencí (určují rozsah pravomocí při nakládání s dílem)
Jak označit své dílo licencí CC?
Doporučení – než začnu vybírat typ CC licence, je dobré si ujasnit:
- Je materiál, který chci licencovat, autorské dílo? Pozor! CC licence se neužívají pro software.
- Mám právo nakládat s dílem? Neposkytl jsem někomu výhradní licenci? U díla s více autory je potřeba mít souhlas všech spoluautorů. Zaměstnanecké dílo – pokud není stanoveno jinak, tak majetková práva k dílům vytvořeným v zaměstnaneckém poměru má zaměstnavatel. U děl vytvořených na objednávku záleží na podmínkách stanovených v dohodě. Kolektivní správa – v některých případech majetková práva k dílům mají kolektivní správci.
Volba licence
- Pečlivě si prostudujte a zvažte, jakou variantu CC licence zvolíte a také jakou verzi (poslední veze CC je 4.0).
- Problematika verzí:
- Poslední verze CC je 4.0 (na rozdíl od verze 3.0, je pouze přeložená, což může narážet na limity národních autorských práv – např. v českém právu se nelze autorských práv úplně vzdát, prvek CC0).
- Je důležité seznámit se se zněním jednotlivých verzí, poněvadž nejsou vzájemně kompatibilní (mají např. různé podmínky pro sdílení či úpravu děl).
- Při výběru správné licence vám může pomoc generátor, který zároveň k vygenerované licenci přidá i strojově čitelná metadata (tzv. Digital Code).
- Pokud si nejste jistí, kterou z licencí použít, můžete využít License Chooser (vytvořený Creative Commons Australia) nebo si přečíst o případech, kdy jsou licence CC využívány.
- Jasně určit, na jakou část díla se CC vztahuje (mnohá díla obsahují díla jiná – např. web, nebo se autorská práva kumulují – např. Bachova díla jsou sice volná, ale vznikají související autorská práva interpretům).
Externí odkazy: